|
"Copak tu děláš?" zeptal se někdo peřinky, která ani nedýchala.
Peřina se pomaloučku nadzvihla a řekla:
"Já se tu bojím."
"Čeho, Strašpytýlku?"
Peřinka se odhrnula ještě trošku a Strašpytýlek špitl:
"Tmy. A noci.
"Proč, Strašpytýlku? Co je na ní tak hrozného?"
"Je černá."
"A krému na boty se taky bojíš?"
"Ne."
"Vždť je taky černý. Jako já. Jeho se nebojíš, a mne ano."
"To já nevím, jestli se tě bojím. Ještě jsem tě ani neviděl."
"Ale viděl. Já jsem přece Noc."
...
"Ještě se mě bojíš?"
"Tebe ne. Ve tmě všeho."
/František Nepil/
V paroží mniši přešlapují
z klepadel noci hřivnu tají
hru nevyřčených slůvek
zakouslou palisádou žeber
vidět
z dutých chlebů
jablek půlek
jak smutní usnou.
Jelena zastavíš
i v ráji
víš jak?
píšťalkou z ebenových hůlek
co ve studnách větru samy hrají
láskám v máji.
****
| 
